Tančím, tančíš, tančíme, aneb, jak jsem si na stará kolena zatrsala!

Jak vypadá švédská zábava? No rozhodně jinak, než zábava česká. V sobotu jsme vyrazili do klubu Rex, který je v centru (vlastně, abych byla úplně přesná, je to v budově staré radnice a je to v tom samém prostoru jako jsme měli "oficiální žranici" - skoro jako náš Roháč - do nedávna také multifunkční zařízení). Jak už jsem naznačila v minulém příspěvku, alkohol je tady nesmírně drahý, takže je zvykem, že před party se pořádá ještě "pre-party", na kterou si všichni v kabelkách, popřípadě v igelitkách přinesou pití. Takhle to možná nezní tak směšně, ale věřte mi, já se toho zůčasnila a neni nic vtipnějšího než když si dáma ze Španělska vyfiklá na disco, v podpatečkách vyndavá ze značkové kabelky flašku piva :) Ano, přiznávám, já jsem ve své kabelce měla zase petflašku s vínem - ne, tohle by se u nás stát nemohlo :)
Ovšem pre-party mojí skupiny byla tak nudná, že jsem málem tou nudou opravdu umřela. Achjo, opravdu začínám litovat, že nemám nějakou zábavnější skupinu!
Vstup do klubu byl naštěstí zdarma (což byl jeden z důvodů, proč jsem to tam šla okouknout, protože normálně vstupné je tak okolo 100 ŠK). Myslela jsem, že jen nakouknu dovnitř a pak vezmu nohy na ramena (ostatně, nebyla bych jediná), jenže po tom, co jsem zaplatila 25 ŠK za šatnu jsem musela zůstat aspoň dvě hodiny, aby se to vyplatilo :) Nejdřív jsme si jen tak povídali a potom přišel na řadu návrh, že se jde tančit - což mne samozřejmě vyděsilo, protože já přece netančím - to není můj styl! Jenže jsem si řekla, že je to stejně jedno, protože mne tady nikdo nezná :) Takže, ano, já jsem v sobotu tančila na neuvěřitelně hnusnou techno-disco hudbu!
Ovšem, jak jsem si tak tančila (samozřejmě do rytmu!) uvědomila jsem si, že to, že mne tady nikdo nezná, není tak úplně pravda. Přece jenom, už tady budu skoro tři týdny, a to je docela dlouhá doba na seznámení. Neznám lepší pocit, než když můžete zamávat na někoho, koho znáte - na neočekávaných místech - na náměstí, v obchodě, v parku - hnedle se tady necítíte tak opuštěně. Vlastně už mi to tak trochu připomíná Třeboň, kde taky znáte každého druhého člověka...:)
A jak jsem se tak rozhlížela kolem, tančili opravdu všichni - ale málokdo vypadal, že by si to opravdu užíval. Jednak ta hudba byla opravdu hrozná a jednak si myslím, že "disco" už přece není tak populární. Taky si myslím, že jsme tady všichni "pod tlakem skupiny", že se každý ze začátku, když ještě nemáme tolik kamarádů, snaží dělat co nejvíc aktivit. I ty věci, který normálně nedělá. Už jsem o tom asi psala - tenhle "tlak skupiny" už mi začíná lést na nervy!
Ale abych se zase vrátila k sobotní noci, další zajímavý poznatek je, že největší fronta nebyla u baru, jak by někdo mohl mylně předpokládat, ale u nádrže s ledovou pitnou vodou, která je samozřejmě zadarmo :) Myslím, že tu pitnou vodu nestíhali ani doplňovat, jaký o ní byl zájem :)
Když jsme se vracely krátce před jednou hodinou domů, před vchodem stála fronta lidí (Švédů, samozřejmě), kteří chtěli dovnitř. my to tady nechápeme, protože ty kluby se všechny zavírají přesně ve dvě hodiny, takže oni dají 100 ŠK za jednu hodinu tancování...

A to je asi tak všechno, co pro Vás dnes mám!

P.S. Omlouvám se, že jsem nepořídila video záznam, jak tancuji, uvědomuji si, že mi to mnozí z Vás nevěří :)