Happy faces everywhere

Samozřejmě, rozdílů mezi univerzitou Umeå a Karlovou univerzitou v Praze je nespočet, o tom žádná. Pravděpodobně se k většině z nich dostaneme někdy později a věřte mi, že to není jenom o vzhledu/stáří/systému studia. První věc, které si všimtete ještě doma při prostudovávání všech možných příruček, jsou obrázky štastních lidí. Až nepřirozeně štastných lidí. Pravděpodobně byste si, stejně jako já, řekli: "Dobrá reklama, skvělá práce fotografa a výborní modelové." Jenže pak se náhodou z ničeho nic ocitnete v Umee, rozhlídnete se, projdete se po kampusu a najednou zjistíte, že ty "nepřirození" šťastní lidé jsou všude okolo Vás. Že jste se najednou ocitli v moři šťastných lidí. A pokud pochází z tak "zamračené země" jako je Česko/podle Christiny i Německo, dostaví se menší šok. My tomu tady pracovně říkáme "happy faces everywhere" (dovolte mi překlad - konkrétně pro moji mamku a další - "šťastné tváře všude, kam se podíváš"). Švédové v sobě musí mít nějaké "vnitřní světlo", protože to štěstí, ta radost, co tady vyzařuje z každé tváře, to je něco naprosto neuvěřitelného.
Na univerzitě je to ještě více patrné - ty vztahy mezi studenty a učiteli jsou tady tak uvolněné, neuznávají hierarchii a jestli jsem to dobře pochopila, učitelé se oslovují křestními jmény. Takže až příští týden začne přednáška prof. Dietlera Mullera, nebudu mu muset říkat "vážený pane profesore Mullere, mohla bych se Vás eventuelně zeptat, pokud máte čas?", ale prostě za ním přijdu a řeknu mu: "Hele Dietre, kamaráde, ta část co jsi říkal o suburbanizaci Stockholmu, to se mi moc nelíbilo" (heh, tak mne napadá, že mu to budu moct říct německy, protože je to taky Němec! To mám ale štěstí). A já si prostě myslím, že "happy faces everywhere" pramení také z tohoto uvolněného vztahu. Necítíte tady žádný tlak, všechno je tady tak liberální, oni si hrozně váží slova demokracie a hlavně milují diskuze....
Další věc, co mne napadá a co Vás možná napadlo taky - happy faces everywhere - everytime/always? (/šťastné tváře všude, kam se podíváš - pokaždé/vždycky?/) Ano, opravdu pořád  - zatímco Češi si na počasí stěžují téměř neustále - moc horko, moc zima, moc sluníčka, málo sluníčka, je sucho, moc prší - víte, co myslím - já to na sobě pozoruju téměř stále, jsem doslova schopná si stěžovat na počasí tady každou minutou a každému člověku, co je ochoten mne poslouchat :) Oni to prostě neřeší - nasadí svou happy face, sednou na kolo, i když leje, fouká vítr a vyrází... a já doufám, že to počasí taky jednou přestanu řešit - a co vy víte, možná, až se vrátím zpátky, budu mít také ve svém repertoáru jednu "happy face"!

P.S. Na tomto místě měla být moje a Christiny fotka - prvoúčelně jako důkaz toho, že mám "kamarádku", kdyby někdo pochyboval:). A dále to měla být fotka ve stylu "happy faces everywhere". Ale ne, ještě ne, teď jsem se na tu fotku podívala a ještě to musíme natrénovat"

 Jak říkám - happy faces everywhere!