Můj koridor, aneb ať žije multikulturismus

Dlouho jsem se neozvala, protože a jednoduše se tady toho děje tolik, že jsem ráda když mám čas si na chvilku vydechnout. A taky jsem čekala, až poznám všechny lidi na mám "koridoru", abych měla o čem psát.  Tak za prvé, bydlení na švédské koleji je maličko jinačí než bydlení na koleji české. Každý student má svůj vlastní pokojíček, se záchodem a v 90% i se svou sprchou (protože ovšem já chci ušetřit, jak jinak, mám sprchu na koridoru). V mém koridoru je 6 pokojů (de facto 5, protože jeden je jako celý byt s kuchyní i koupelnou) - stejný počet pokojů je i na druhé straně patra - a koridory jsou spojeny velkou kuchyní, kde se všichni potkáváme. Na mé straně bydlí 3 Švédky - Elin, Stina a ještě jedna, kterou jsem viděla zatím jenom jednou, protože bydlí u přítele o patro výš. Elin a Stina jsou asi mé nejoblíbenější postavičky :) Jsou samozřejmě hrozně milé, jak jinak. Dale vedle mne má bydlet nějaký číňan, ale já jsem ho zahlédla asi tak na jednu mikrovteřinu. Nikdo ho tady nemá rád - je to pro mne tak trochu mystery guy!
A v druhém koridoru bydlí taky dvě Švédky Ida a Regina. A potom je tam černoch, jehož jméno si nejsem schopná zapamatovat a ani nevim odkud je, já mu ale pracovně říkám coffee guy, protože když jdu brzy ráno do kuchyně, pokaždý mi nabídne kafe. Dál tam bydlí 3/4 Bangladéšani - nejsem si vůbec jistá, protože mi připadají všichni stejný - určitě je tam ale jeden trpasličí, jeden s obrovskou bradkou, jeden s brýlemi...:)
Tenhle způsob bydlení mi připadá o dost lepší než u nás, kdy se pořádně s nikým neznáte. Tady na koridoru jsme všichni jedna velká mezinárodní rodina. Včera jsme dokonce s Elin a Stinou pekly koláčky na naší první koridorovou sešlost, která se náramně vydařila.

Jak říkám, jsme tady taková velká mezinárodní rodina!