úterý 14. prosince 2010

Curling

S vytrvalou pravidelností se ze mne každé 4 roky na 14 dní stane fanoušek curlingu. Se začátku to byla pouhá zvědavost a neuchopitelnost "pravidel", která mne držela u obrazovky v průběhu olympijských her. Přece jenom pár lidí klouzajících po ledě s košťatama posílající "něco jako žehličku" nevypadá na první pohled jako atraktivní sport! Musím si přiznat, že na posledních olympijských hrách ve Vancouveru, mne mimojiné zaujali i norští curlingový specialisté, kteří se rozhodli oživit a maličko zpopularizovat tento sport tím, že se navlekli do barevných kaťat, které svým způsobem narušili formální atmosféru curlingových zápasů. A to byl i hlavní impuls, kdy jsem přešla od náhodného sledování ke sledování s cílových vyhledáváním zápasů :) A když už něco takového sleduje, leccos pochytíte, třeba konečně pravidla, nebo taktiku. A když už víte pravidla a taktiku, myslíte si, že se z vás může stát hráč-teoretik. A od hráče-teoretika už zbývá malý krůček ke hráči-praktikovi! :) A proto se mi nemůžete, že když se mi naskytla příležitost si tuto hru skutečně vyzkoušet, skákala jsem dva metry vysoko!

Jednomu kamarádovi jsme dali k narozeninám voucher na dvouhodinový curling pro 10 osob, který zahrnoval instruktora a všechno vybavení. Já si stejně myslím, že to nebyl ani tak dárek pro něj, jako spíš pro nás všechny ostatní! :) Takže nejprve nás zavedli do šatny, kde jsme si mohli půjčit šusťáky, mikiny a speciální boty, které mají jednu naprosto neuvěřitelně kluzkou botu a druhou a něco míň :) Potom jsme si vybrali košťata a helmy (přece jenom, jsme byli začátečnící všichni - hráč teoretik se prý nepočítá) :) A pak už nám pani postupně začla vysvětlovat pohyby a pravidla. Myslím, že jsme byli všichni jemně šokování, že i to prachobyčejný překlouzání dráhy je zatraceně těžká dřina a to samotný vypouštění kamene taky není nejlehčí, absotuně se při tom nedá udržet rovnováha! Ještě když kloužete s kamenem, tak to nějak jde, ale když ten kamen vypustíte, tak skončíte s železnou jistotou na ledu! V tom byl asi náš problém, že jsme se vlastně o ty kameny "opírali", takže o nějakým míření nemohla být ani řeč.

A když už jsme u toho míření, ono by se to mohla zdát poměrně snadný, ale "curling" znamená anglicky něco jako "zatáčení, zakřivení", což vlastně znamená, že ten kamen nemůžete nikdy namířit přímo, ale musí se posílat, jakoby pod nějakým úhlem, vy to zakřivení musíte vyrovnat. A v tom je asi celá ta pointa tohohle sportu, dostat tu "zakřivenou mušku" do ruky. Další věc je i síla s jakou kamen odhodit, kdybych měla říct, kolik z našich zhruba odhozených 64 kamenů zůstalo ve vymezené ploše (tím myslím ani krátký. ai dlouhý hod), bylo by to hooodne nízký číslo, maximálně 20. Ta síla totiž jde taky hodně těžko odhadnout...

A teď něco, na co se zaručeně nejvíc těší Dáša - zametání! :) Ano, to taky není žádná legrace, je tam totiž velká pravděpodobnost, že při honění kamenu upadnete. A už jsem zmínila, že se ta rychlost vůbec nedá odhadnout? Tato hra je totiž pro amatéra naprosto neodhadnutelná! :) Nebýt toho, že nám s tím zametáním pomáhala naše instruktorka, pravděpodobně bychom tam zametali ještě dneska. Já jsem si třeba kolikrát myslela, že ten kamen je tak strašně pomalý, že nikam nedojede a on pak bez zametání přejel celý kluziště. On totiž může být i pomalý kamen s "velkou energii". Takže zametaní taky nic snadnýho!


Obrázek, co vidíte nahoře zachycuje asi jediný moment, kdy naše hra vypadala jako curling. Náš tým (zelený) měl do posledního soupeřova kamene jisté tři body a oni měli tak neskutečný štěstí, že poslední kamen umístili do středu. Skoro neuvěřitelný!
Jo a to jsem vám ještě zapomněla říct, že jsem si v sobotu na volejbale maličko podvrkla levý kotník a navíc si myslím, že ač jsem pravák, tak mám odrazovou pravou nohu - pokud si dobře vzpomínám, tak jsem měla stejný problém na těláku při skoku do výšky. No a z toho vyplývá, že jsem tedy musela mít klouzavou botu na právý noze a tím pádem odhazovat levou, protože je to tak v pravidlech a navíc, čím víc nad tím přemýšlím, myslím, že i z anatomickýho hlediska je nemožné klouzat pravou, házet pravou :) Každopádně i jako levákovi se mi podařilo umístit pár kamenů!
Co mne ale bavilo nejvíc, bylo být skipem, stát mezi kruhama a ukazovat ostatním, kam hrát! :) Vždyť mne znáte, mne šéfování jde ze všeho nejlíp. Ačkoli jsem samozřejmě mohla ukazovat, jak jsem chtěla, nikdy se nikdo na to místo netrefil :-D

Takže curling, dvěma slovy užásný zážitek! Tak už víte, co si přeju k Vánocům, vytvořte mi na rybníku curlingovou dráhů, vyrobte mi 20ti kilové žehličky, najděte stará košťata, ať to tam hned 17. ledna můžu rozbalit! :)

Žádné komentáře:

Okomentovat