Ale můžete si pustit tento 3 minutový propagační spot o Umee (stačí kliknout a už to jede):
http://www.youtube.com/watch?v=dQaPr7PWRqg
V neděli jsem uspořádala další lekci českého pečení. Tentokrát jsme pekli čerty z kynutého těsta. Přičemž nejhorší část byla vysvětlit, proč pečeme zrovna čerty a ne zrovna anděli. Tak či tak si myslím, že si všichni myslí, že Češi jsou divný (ačkoli já se snažím pro to dokázat opak, více méně). :) Nakonec to pečení byla docela legrace a všichni se docela tvářili, že jim ty čerti i chutnali! Fotky doplním později, protože já jsem zase neměla čas fotit, tak je musím od někoho vyprosit, protože pokud se nepletu, tak se se svým čertem fotili všichni! :)
Zatímco vy se v Česku radujete z pár vloček sněhu, mne chytají mdloby pokaždé, když z okna zahlédnu, že ZASE sněží! Vzhledem k tomu, že tady není NIKDY nad nulou a tudíž sníh netaje, máme ho tady víc a víc! Což je sice krásný, vánoční, pohádkový, ale když si potom člověk uvědomí, že jediný prostředek pro něj je kolo a že potřebuju nutně do obchodu, už to taková legrace není. Někdy je taková zima, že se skoro venku nedá ani dýchat. Já sice nemám ráda léto, ale musím říct, že díky Umee si snad začnu vážit každého slunečného paprsku o trochu víc.
Další věc je, že slunce tady oficiálně "krouží po obloze" nějakých necelých 5 hodin a děsivý fakt je ten, že je to každý den o 3 minuty méně! Fakticky tady máme teď necelých 7 hod světla, pokud počítáte i depresivní soumrak.Záleží ovšem na dni a na konkrétním počasí, pokud je celý den zataženo a mraky jsou tak nízko nad zemí, že máte pocit, že vám obloha spadne každou chvíli na hlavu, potom tady zažijete skoro absolutní tmu, kdy si myslíte, že slunce snad ani nevyšlo... Můžete si stěžovat, jak chcete, můžete se kvůli tomu i mračit celý den, ale to je asi tak všechno, co můžete dělat :) Je to prostě tak a nic s tim nenaděláte. Maximálně si můžete v pokoji rozsvítit všechna světla a předstírat, že je to slunce. Další dobrá věc je mít světlo na kolo stále při ruce, protože se vám ve škole může lehce stát, že se zdržíte do dvou a to pak to světlo budete sakra potřebovat. :)
Jinak už se pomalu ale jistě blížíme k nevyhnutelnému. První erasmáci začali opouštět Umeå. Je to trošku zvláštní pocit, protože při loučení si vždycky slíbíte, že se určitě "někdy" navštívíte, ale přitom je z 90% jasné, že toho člověka vidíte naposledy. Jak říkám zvláštní pocit. Každopádně, netřeba klesat na mysli předčasně, pořád mi ještě zbývá jeden měsíc třeskutých mrazů a sněhových vánic. Jupí!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat